Typy komoditních spreadů

Minule jsem velmi stručně vysvětlil, co jsou komodity. Popsal jsem, které jsou ty nejdůležitější pro obchodování na burze a jak se označují. Chtěl bych jen upozornit, že problematika komodit je poměrně velmi široká a nešlo ji detailně probrat v jediném článku. Tento web se primárně zaměřuje pouze na specifika spreadů a tak zde nechci věnovat příliš prostoru obecnějším tématům. O komoditách dostatek informací najdete jinde na internetu, případně si můžete stáhnout Komoditní manuál, který naleznete vlevo.

Pojďme se tedy vrátit ke komoditním spreadům. Odkaz na definici spreadů naleznete v hlavičce tohoto webu (Co jsou spready). Je tam, mimo jiné, uvedeno, že komoditní spread je rozdíl dvou nebo více cen komoditních kontraktů. Ale jak obchodovat rozdíl cen? Je to velmi jednoduchý princip, plusovou položku rozdílu koupíte a zároveň minusovou prodáte. A to je stěžejní metoda používaná ve spreadovém obchodování. Otevíráme-li spreadový obchod, vždy minimálně jeden kontrakt komodity nakoupíme a zároveň minimálně jeden prodáme. Použijeme-li burzovní termíny, vstoupíme zároveň do long i short pozice = nákup dlouhé a prodej krátké nohy spreadu. Logicky každá noha musí být trochu jiná, jinak by se takový obchod vykrátil a nedával by žádný smysl.

Věc si můžeme konkrétně popsat na bramborách, které jsem jako příklad použil v nulté lekci. Pokud si vzpomenete, šlo tam o rozdíl cen mezi polskými a českými bramborami. Nezajímal nás vývoj cen samotných brambor, ale jak se v čase měnil rozdíl cen mezi nimi. Otevírali jsme tedy klasický jednoduchý bramborový komoditní spread. Konkrétně jsme nakoupili kontrakt polských brambor s dodáním v roce 2018 a zároveň prodali kontrakt českých brambor s dodáním ve stejnou dobu. Tím došlo k otevření spreadového obchodu. Když se po určité době obchod uzavíral, provedli jsme jen reverzní operaci. Tedy uzavřeli kontrakt s polskými bramborami jeho prodejem a zpětně nakoupili české brambory, aby došlo k ukončení short pozice u druhé nohy spreadu.

Pokud si pojmenujeme kontrakt polských brambor jako PLBR a českých ČRBR, lze spread popsat takto:

PLBR 2018 – ČRBR 2018

Hodnota spreadu se pak počítá jako rozdíl ceny polských a českých brambor, v našem příkladě to bylo 10 – 12 = -2. Spread jsme proto nakoupili za cenu -2. Tolik metoda samotná, k počítání hodnoty spreadů se ale ještě v některé z příštích kapitol vrátíme. Hodnota je totiž daná nejen cenou komodity na trhu ale i velikostí kontraktu a měnou, ve které je obchodován. To jsou však již jen burzovní zvyklosti a na principu samotném nic nemění.

Nyní se konečně můžeme dostat k hlavnímu tématu dnešní lekce, jaké typy komoditních spreadů existují. Pokud vím, není žádná závazná „norma“ pro jejich třídění, budu tedy vycházet z nejčastěji uváděných kategorií. Pokusím se postupovat od těch nejsnáze pochopitelných, k těm nejsložitějším.

 

  1. Meziburzovní spread, nebo také Intermarket, Interexchange

To je např. můj oblíbený bramborový spread. Obchodujeme zde rozdíl cen stejné komodity, s termínem dodání v podobném čase ale na různých burzách. Přičemž burzy mohou být v jedné zemi, ale také třeba na opačné polokouli planety. Vychází se zde z toho, že cena stejné komodity se všude nepohybuje úplně totožně. Tak jako v našem modelu se neurodily brambory v Čechách a bylo jich dost v Polsku, to samé se opakuje v mnoha variantách po celém světě. Vznikne-li někde nedostatek, je snaha ho vyrovnat dovozem a naopak. Trh má tendenci rozdíly vyrovnávat, nějakou dobu to ale trvá a přeprava není zadarmo. Dočasně vzniklá nerovnováha pak díky meziburzovnímu spreadu lze využít k zajímavé spekulaci a zisku.

Mezi klasiku lze zařadit například pšenici. Tu můžeme obchodovat na mnoha místech a vytvářet tak zajímavé interexchange spready. Komodita se obchoduje v Chicagu, Minneapolis, Kansasu (vše USA), ale také v Austrálii a dalších zemích. Jiným příkladem je např. ropa (sladká a kyselá), drahé kovy, měny apod. Kombinací je obrovské množství, omezením je v podstatě jen přístup k menším burzám, které nejsou vždy vhodné pro všechny, nebo mají limitující podmínky. Pokud máte ale šikovného brokera, dostanete se v podstatě všude. Takový broker si však nechá za podobné nadstandardní služby zaplatit a poplatky je třeba započítat do nákladů spreadu.

Příklad:

MW H8 – KW H8       spread pšenice Minneapolis – Kansas s dodáním v březnu 2018

 

  1. Mezikomoditní spread, nebo také Intercommodity

Jedná se o rozdílové obchody mezi různými komoditami. Je to nejobecnější forma komoditního spreadu, lze obchodovat teoreticky cokoli proti čemukoli. Smysl mají ale jen takové páry, které spolu korelují. Jen pak lze nalézt nějakou závislost a predikovat možný budoucí vývoj. Hledat nerovnováhu, souvislosti a vazby obou nohou. Otevřít spread indické elektřiny proti mexickému pesu by asi moc smysl nedávalo. I když třeba nějaká souvislost bude nalezena a někdo na tom zbohatne 🙂 .

Příklad:

HO Z8 – RB Z8          spread nafty a benzínu na Nymexu s dodáním koncem roku 2018

 

  1. Kalendářní spread, nebo také Interdelivery, Intracommodity

V této variantě se párují stejné komodity s různým termínem dodání. Spekuluje se tedy primárně na vliv času a ceny. Jedná se pravděpodobně o nejobchodovanější druh spreadu vůbec. Je to dáno určitými zákonitostmi, které fungují spolehlivěji, než u dalších variant. Vliv má i nízký margin, tedy menší náročnost na vstupní kapitál. Výhodou může být i možnost specializovat se na jedinou nebo několik málo komodit, které obchodník dobře zná.

Příklad:

CT K8 – CT Z8                       spread bavlny na Nybotu, rozdíl mezi dodáním v květnu a v prosinci 2018

 

  1. Surovinové komplexy

Jedná se již o složitější spready s více nohami. Nejde tedy o prostý rozdíl ale o určitý vzorec několika příbuzných komodit, většinou výchozí suroviny a jejich derivátů či frakcí. Vývoj spreadu pak závisí na pohybech cen složek a zrcadlí rovnováhu, resp. nerovnováhu v celém výrobním procesu dané komodity. Asi nejznámější jsou dva komplexy. Crack – ropný komplex zahrnující krom základní suroviny i naftu a benzín. Crush – sojový komplex se šrotem a olejem. Existují ale i další varianty vycházející z různých výrobních procesů, zemědělství a především finančních futures. Ty nejsložitější pak již splývají se syntetickými spready níže.

Příklad:

11xSM + 9xBO – 10xS (U9)  spread sojového komplexu s dodáním kolem září 2019

 

  1. Syntetické multioborové spready

Většinou vycházejí z kombinace mnoha vlivů a základem bývá několik surovinových a finančních komplexů. Na rozdíl od klasických komoditních spreadů bývají doplněny o nelineární burzovní nástroje, jako jsou opce či podobné metody. Nalezení funkčních a hlavně ziskových syntetických pozic je velmi časově náročné. Vyžaduje hlubokou znalost trhu a jejich zákonitostí. Poslední dobou se většina těchto pozic konstruuje pomocí neuronových sítí. Budoucnost syntetických spreadů je patrně dána rozvojem AOS a umělé inteligence. Bůh chraň nás živé obchodníky!

 

Tolik základní přehled, ještě se k jednotlivým druhům vrátíme podrobně.

5 komentářů
  1. Profilový obrázek
    • Profilový obrázek
  2. Profilový obrázek
    • Profilový obrázek
  3. Profilový obrázek

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *